|
|
Gentrifikace vnitřního města Českého Krumlova
PROKŮPKOVÁ, Petra
Bakalářská práce identifikuje a analyzuje eventuelní projevy gentrifikace v oblasti Vnitřního města Českého Krumlova. Teoretická část popisuje různé přístupy a vysvětlení v oblasti gentrifikace. Analytická část je odvozena z několika různých, ale překrývajících se přístupů: gentrifikace jako třídní kolonizace, gentrifikace jako kapitálová investice, gentrifikace a sociální odloučení. Nezbytným předpokladem pro potvrzení průběhu gentrifikace ve zkoumané oblasti byla analýza teorie rent-gap. Dalším hlavním identifikátorem bylo vysídlení původních obyvatel ze zkoumané oblasti.
|
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Barrytown Trilogy: Roddy Doyle's Portrayal of Dublin Working Class at the Turn of the 1990s
Nováková, Alena ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá vykreslením dublinské dělnické třídy v prvních třech románech Roddyho Doyla, The Commitments, The Snapper a The Van, souhrnně označovaných jako Barrytownská trilogie. První část práce nabízí krátký přehled Doyleových prvotin v kontextu moderní irské literární fikce se zaměřením na protagonisty dělnické třídy a popisuje irské a obzvláště dublinské kulturní a ekonomické podmínky na konci 80. a na začátku 90. let 20. století. Druhá část práce je založena na porovnání všech tří knih, v nichž autor oslavuje každodenní život v Barrytownu, smyšleném sousedství na severu Dublinu, očima typické dělnické rodiny. Jedna kapitola je rovněž věnována použití jazyka jako prostředku dosažení větší autenticity. KLÍČOVÁ SLOVA Roddy Doyle, Barrytownská trilogie, The Commitments, The Snapper, The Van, irská literatura, Dublin, dělnická třída, rodina, 80. a 90. léta 20. století
|
|
|
Social Class in E.M. Forster's Howards End and in Zadie Smith's On Beauty
Lacková, Štěpánka ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Higgins, Bernadette (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává přístupy k vyobrazení společenské třídy v knihách Rodinné sídlo E.M. Forstera a O kráse Zadie Smith. Teoretická část práce představí koncept společenské třídy a jeho zobrazení v eduardovské literatuře a v současné britské literatuře a také v dílech daných autorů. Vzhledem k patrnému propojení daných knih, bude v teoretická části vysvětlen pojem intertextuality a jeho funkce v literatuře. Praktická část se věnuje interpretaci knihy O kráse jako pastiš na knihu Rodinné sídlo, ale primárně se zabývá analýzou daných knih z hlediska jejich chápání společenské třídy, především pak rozdílů mezi střední třídou a dělnickou třídou. Klíčová slova Rodinné sídlo, O kráse, E.M. Forster, Zadie Smith, společenská třída, střední třída, dělnická třída, intertextualita
|
|
|
Třídy, nerovnost a konflikt: v dějinách sociálně historického myšlení a v současnosti
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šafr, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Koncept tříd v dějinách sociálního myšlení a v soudobé sociologii
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The social impacts of the Czechoslovak monetary reform of 1953
Záhradníková, Lea ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o sociálních dopadech měnové reformy uskutečněné v roce 1953 v Československu a primárně se soustředí na dopad na dělnickou třídu, která byla oporou a základnou pro tehdejší režim. Práce je rozdělena do čtyř částí. V první části je popsána společenská a hospodářská situace před měnovou reformou, druhá kapitola se věnuje příčinám a samotnému průběhu reformy a zahrnuje z části i rozbor sociálních dopadů, které jsou zkoumány prostřednictvím změny životní úrovně celého obyvatelstva. Třetí část se soustředí na vybranou vrstvu společnosti - na dělnickou třídu, podmínky života a změny životní úrovně dělnických rodin po reformě. Kapitola obsahuje také rozbor mezd obyvatelstva a změny cen, které demonstrují jeden z nejvíce negativních aspektů reformy. Poslední část se zaměřuje na poreformné roky, kde je stále přítomen bezprostřední vliv měnové reformy.
|
|
|
Karel Kosík v kontextu marxistického myšlení (osobnost a rozbor díla)
ADAM, Marek
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy a dílo jednoho z našich předních intelektuálů dvacátého století, filosofa Karla Kosíka (1926-2003). Karel Kosík představoval filosofa věrně stojícího na pozicích tzv. otevřeného marxismu. Tento myšlenkový proud v dobách komunistického dogmatismu jako téměř jediný otevřeně vyzýval k dialogu s ostatními myšlenkovými směry. Pole Kosíkovy působnosti přesahovalo z filosofie dějin také do oblasti historie, sociologie, filosofické antropologie a literatury. Stal se předním ideovým reprezentantem Pražského jara. Své ideály, jež přispěly ke vzniku socialismu s lidskou tváří, neopustil ani v době normalizace, kdy byl coby nepřítel režimu odstraněn z vědeckého života, ale ani po roce 1989, kdy byl po krátkém návratu na Karlovu univerzitu (1990-1992) znovu donucen předčasně odejít, tentokrát pod záminkou penzionování. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola přibližuje Kosíkovo myšlení začleněné do dobového kontextu marxistické filosofie, druhá podává údaje o životním příběhu Karla Kosíka, třetí je zaměřena na analýzu Kosíkova díla, čtvrtá se zabývá dobovým vnímáním osobnosti Karla Kosíka a pátá pojednává o Kosíkově významu a odkazu pro naši přítomnost a budoucnost. V příloze jsou umístěny kopie archivních materiálů pořízené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a v Masarykově ústavu - Archivu AV ČR v Praze.
|
host ::
RSS.